Příroda má všechno dokonale zařízené, ale lidem se někdy její plány příliš nezamlouvají a pokoušejí se ji zkrotit. Země tedy není jeden velký prales, ale hemží se to na ní zahradami a parky. Krocení bujné vegetace může mít řadu podob, obvykle je vedeno estetickým hlediskem, v případě vzrostlých stromů přichází ke slovu zajištění bezpečnosti. Řídicím faktorem může být i praktická funkce porostu: rostliny vyrábějí kyslík, vyluzují libé vůně, lahodí našemu oku, některé nás živí a třeba takový živí plot nám poskytne soukromí. Tím ale využití flory nekončí – ze živého materiálu se dá i stavět!
Rychlejší cesta k venkovnímu posezení vede přes měkoučký, voňavý a stylový zelený gauč: stačí si ho uplácat z hlíny podle svých představ a nechat porůst trávou.
Aby bylo kde se ukrýt před pichlavými slunečními paprsky, hodil by se přístřešek. I ten si můžete na zahradě vypěstovat a uplést: je libo listnatý domeček, týpí nebo altánek?
V dostatečně rozlehlé zahradě se bude pěkně vyjímat živý tunel plný plodů nebo barevných kvítků.
Menší zahrádku oživí rozkvetlá branka.
Pro svou neprostupnost se staly oblíbenými strážci soukromí živé ploty. Jak keřík vedle keříku roste, vzniká hustý plot. Oplocení však může mít i méně neproniknutelnou podobu a bude rozhodně přátelštější než drátěný nebo zděný plot.
Komu je krocení a kroucení stromů a keřů proti srsti, může se pustit do sochy ze sukulentů, která dodá zahradnímu prostoru zvláštní kouzlo.
Nechte se také inspirovat, jak ochočenou zeleň doplnit o zámkovou dlažbu či zahradní obrubníky.